Na liště hned pod zobrazením objektů na scéně je několik ikon, které taky stojí za představení. První z nich je Render. Jedná se o nastavení scény. Volí se zde rozlišení renderované scény. Celková kvalita scény. Konec a začátek scény a poté ještě, kam se následný výtvor uloží.
Další důležitá ikona je ikona kostky. Zde lze pohybovat s objektem nebo mu nastavit, po které ose se smí a nesmí pohybovat či rotovat nebo se zvětšovat. Další jsou modifikátory. Modifikátory jsou automatické operace, které ovlivňují objekt nedestruktivním způsobem. S modifikátory můžete provádět mnoho efektů automaticky, které by jinak byly příliš únavné provádět ručně (například dělení povrchů) a bez ovlivnění základní geometrie objektu.
Existují čtyři typy modifikátorů:
1 –Modify – obsahuje nástroje podobné modifikátorům Deform , které však nemají přímý vliv na tvar objektu; spíše ovlivňují některá další data, jako jsou například
2- Generate – obsahuje konstruktivní nástroje, které buď změní obecný vzhled, nebo automaticky přidají novou geometrii do objektu.
3-Deform – mění pouze tvar objektu bez přidání nové geometrie, a jsou k dispozici pro meshes, a často texty, křivky, plochy a / nebo lattices.
4-Simulate – aktivuje simulace. Ve většině případů jsou tyto modifikátory automaticky přidávány do zásobníku modifikátorů vždy, když je povolena simulace částicového systému nebo fyziky.
Materiál definuje umělecké kvality látky, ze které je objekt vyroben. Ve své nejjednodušší formě lze použít materiály k zobrazení látky, ze které je objekt vyroben, nebo k „malování“ objektu různými barvami. Látka je obvykle reprezentována svými povrchovými vlastnostmi (barva, lesklost, odrazivost atd.), Ale může také vykazovat složitější účinky, jako je transparentnost, difrakce a podpovrchový rozptyl. Typickými materiály mohou být mosaz, kůže, sklo nebo ložní prádlo.
Physics – Fyzikální systém Blenderu umožňuje simulovat řadu různých fyzikálních jevů v reálném světě. Tyto systémy se mohou použít k vytvoření různých statických a dynamických efektů, například: Vlasy, trávy, deště, kouře a prachu, vody, tkaniny.
Pohledy se ovládají klávesami na numerické klávesnici a to takhle:
0 – pohled kamerou 1- pohled zepředu 3- pohled zprava 5- přepínač perspektivního pohledu 7- pohled shora.
První z dolní lišty je View menu. Toto menu nabízí nástroje pro navigaci ve 3D prostoru. Obsahuje mnoho možností. Nejdůležitějšími jsou:
- Play Back Animation – Přehraje animaci z aktuálního snímku
- View All – Obnoví zobrazitelnou oblast a zobrazí každý objekt
- View Selected – Zaměří zobrazení na aktuálně vybraný objekt tak, že je vycentruje do výřezu a přiblíží, dokud nevyplní obrazovku
- Show all Layers – Zobrazí všechny vrstvy
Jako další je Select menu. Obsahuje nástroje pro výběr objektů. Výběr určuje, které prvky budou cílem našich akcí. Výběry fungují na viditelných objektech aktuální scény. Obsahuje například možnosti jako Random, Mirror, Select All by Layer, Select All by Type, Select Camera, atd.
Další položkou je Add menu. Ta nabízí třeba Mesh, ve kterém je kostka, kruh, kužel atd. Dále tu jsou křivky (Curve). Ty jsou matematicky definované objekty, s nimiž lze manipulovat pomocí ovládacích úchytů nebo řídicích bodů, za účelem řízení jejich délky a zakřivení. V neposlední řadě jsou zde ještě různé druhy světel, text a mnoho dalších věcí.
Object menu se zobrazí v režimu Object Mode. Obsahuje nástroje pro úpravy objektů. V editačním režimu se změní do příslušné nabídky pomocí nástrojů pro úpravy.
Mezi další části na dolní liště patří přepínání mezi 6ti módy. Prvním z nich je již zmíněný Object Mode. Je to výchozí režim, který je k dispozici pro všechny typy objektů, protože je určen pro editaci datových bloků objektů. Následuje Edit Mode, který je dostupný pro všechny typy objektů, které lze vykreslit (např. Vrcholy / hrany / plochy pro sítě, kontrolní body pro křivky / plochy). Je zde ještě Sculpt Mode, Vertex Paint Mode, Weight Paint Mode a Texture Paint Mode. Nejpoužívanějšími jsou však Object Mode a Edit Mode.
Viewport Shading – Stínování označuje způsob, jakým jsou objekty vykresleny a osvětleny ve 3D pohledu. Bounding Box – zobrazí pouze obdélníkové rámečky, které popisují velikost a tvar objektu. Wireframe – objekty se zobrazují jako mřížka čar reprezentujících okraje stran a ploch. Solid – výchozí režim kreslení pomocí plných barevných povrchů a jednoduchého osvětlení. Textured – Zobrazuje meshe s obrázkem použitým pomocí aktivní mapy UV sítě. Material – Rychlá aproximace aplikovaného materiálu. Rendered – Přesné znázornění pomocí zvoleného Render Engine a rozsvícené viditelnými světly scény.
Pivot Point – Pomocí tohoto voliče v záhlaví libovolného 3D pohledu můžete změnit umístění otočného bodu.
Transformation Manipulators – Widgety pro manipulaci s transformátorem umožňují v aplikaci 3D View kontrolovat, otáčet a měnit měřítko myší. Pro každou operaci je k dispozici samostatný manipulátor. Každý manipulátor lze použít samostatně nebo v kombinaci s ostatními. Arrow – posouvání po osách. Arc – Rotace. Box – roztahování do stran.
Přepínání mezi režimem Wireframe a Solid – Z
Přepíná mezi aktuálním režimem a režimem vykreslení – Shift + Z
Přepíná mezi režimy Solid a Textured – Alt + Z
Základní klávesové zkratky:
- A – vybrat/odznačit vše
- B – obdélníkový výběr
- G – táhnout
- Ctrl + Alt + Shift + C – změna polohy originu modelu
- Shift + D – vytvoření kopie objektu
- Tab – přepnutí mezi objektovým a editačním módem
- Ctrl + J – spojit dva a více objektů
- F – vyplnit plochu mezi hranami nebo vrcholy
Ovládání myší:
- Kolečko myši (zmáčknutí a pohyb myší) – volně rotuje se scénou
- Shift + kolečko myši (zmáčknutí a podržení) – posouvání scény
- točení kolečkem – se přibližuje a oddaluje scéna